Den málem blbec..
14. května 2012 v 7:35 | bretislav
|
Bylo, nebylo..
Jak dny běží, nastal den Dé, den převozu dítka z porodnice domů. Za ženou, která jela čekat napřed, jsem vyrazil zpozdile s tím, že se u nás na rohu stavím ještě pro nějaké banány a jogurty. První nepříjemnost mě trkla, když jsem vyšel z krámku - zapomněl jsem doma mobil; to mě znervoznilo, protože, co kdyby bylo po cestě něco potřeba nebo taky, co když jim nebude dole v baráku zvonek zvonit?
Při vystupování z busu u stanice Želivského tam zrovna policajti zkoumali a mapovali stopy na vozovce u dvou dost pošramocených auťáků a když jsem se usadil ve vagonu metra, všiml jsem si, že pod sedadlem na protější straně je nějaká sklenice od okurek, uzavřená celofánem a s něčím bílým uvnitř, připomínajícím mouku. Pro zlepšení pocitu "bezpečí" jsem se odklidil radši na samý konec vagonu, kdyby něco..
Jak jsme se rozjeli, hlásil vagon, že příští stanice bude Skalka (stanice v protisměru).. Že by den blbec? Připraveného na příští stanici vystoupit, mě uklidnila barva stanice, ejhle - Flora, tedy jedu směrem správným. Pak ještě zahlásili, že provoz ... byl obnoven v plném rozsahu.
Cestou eskalátorem ve stanici mě ještě napadlo, jestli bych neměl příhodu s moukou pod sedadlem nahlásit u dozorcovské kukaně, ale nikoho jsem tam neviděl a taky jsem pospíchal, abych neprošvihl příjezd vnučky.
Při výlezu na náměstí Míru můj den blbec skončil ještě krátkým zbystřením pozornosti před veřejnými záchodky pod schodama, kam odbočoval nějakej mobilující chlápek a já zaslechl, jak někomu telefonuje: "Pojď, bomba!"
Tak takhle mi začalo dopoledne, ale všechno další pak už pokračovalo poklidně, den blbec skončil, vnučku v pořádku přivezli a všichni z ní byli jaksepatří paf.
o
o
o
tady jsem se nemohl rozhodnout, kterou verzi šťastné babičky sem šoupnout (abych nebyl peskován), ale jak je vidět, ještě jsem se nerozhodl; jednu z nich později nahradím jiným obrázkem, až se na nějaký zmůžu
Ještě by se patřilo doplnit, jak prožil porod své dcery její otec. To by se mohlo snad objevit v Reflexu, tak jestli to vyjde, doplním dodatečně taky sem.
Málem se ten termín stihnul
9. května 2012 v 9:06 | bretislav
|
Bylo, nebylo..
Mnozí Pražané ten dům pod Vyšehradem znají. Teď už i já. Podolská porodnice, oficiálně: Ústav péče o matku a dítě. Nahoře na Vyšehradě a pod hradbami na vzdálenější protilehlé straně jsem strávil něco roků na tenisových kurtech. Teď tady, z téhle strany, jsem se octnul co by hodně letitý zelenáč - v roli čerstvého dědečka.
Pohádka májová
1. května 2012 v 13:32 | bretislav
|
Z kapsy prázdné-vysypané
Ze včerejšího Sportu - jak každý svého štěstí strůjcem - když se dobře vyzná...
aneb - co se v mládí naučíš...
ze škatule vyndal jsem čítanku "Doma a ve škole" z roku 1936 a kousek poučení z ní sem vkládám
I princezny mají na medaili
24. dubna 2012 v 20:10 | bretislav
|
Různé
Tak zase z jiného soudku jarního.
Dnes jsem jako obvykle absolvoval oblíbeným minibusem spojujícím metro, nemocnici, polikliniku a nedaleký domov důchodců (naštěstí na těch stanicích ještě nevystupuju) osmiminutovou jízdu do sídliště, abych tam v kamenné sázkovce zase vyzkoušel důvtip a teoretické povědomosti ze sportu, který nemá sice logiku, jak pravil kdysi slavný trenér z vršovického Ďolíčku, ale přece jen, co kdyby, že ano, když přetahovačka s pány bookmakery představuje snazší sportovní výzvu, než "vyhecované" jízdy na rotopedu doma v ložnici.
Na prázdné lavičce při zpáteční zastávce ležely dvoje odložené noviny Metro, zánovně čisté, nepomačkané, tak jsem neodolal. Nevídám je často. Hned jsem se chytil na titulky "Poznejte svůj pitný režim" a "Hubnutí je radost" (jakoby to bylo pro mne, teoretika, něco nového) a uvnitř mi kromě dalších chuťovek padla do očí taky ta lekce angličtiny se sportovní tematikou, ke které mám kromě doznívajícího respektu zrovna několik nachystaných obrázků o jedné princezně..
Vzal jsem si to k srdci
Není Komora jako komora
15. dubna 2012 v 8:01 | bretislav
|
Ze slabší kapsičky
Táto, mámo, v komoře je myš.. pustíme tam kocoura..
Komory, jak víme, mohou být a bývají různé.. to jen tak okrajově k tomu obrázku z "Tempus Medicorum" u článku, v kterém se hledají a uvádějí důvody a společný jmenovatel pro členství v té "komoře" nelékařů.. Že bych taky vstoupil?
Jakoby bylo málo aktuálních titulků, jak někdo chytračil až přechytračil.
Veselé Velikonoce
7. dubna 2012 v 0:40 | bretislav
|
Různé
Tak máme zase Velikonoce. Obrázek s přáním, který přišel z oblíbeného kraje obřích viklanů, dobrých jitrnic a koláčů mi ihned padl tak do oka, že jsem obratem zaloudil na patřičném místě o svolení, jestli se s ním smím přiživit a pochlubit taky na svém blogu.
O smíchu až k půlmaratonu na konci
5. dubna 2012 v 1:14 | bretislav
|
Bylo, nebylo..
Pamětníci mezi zdejšími čtenáři Leonka znají. O jeho tatínkovi dosud neslyšeli..
vystřižený obrázek od pana Renčína, v jedné z pamětnických škatulí zapomenutý a znovu nalezený, podobně jako výstřižek z Mladého Světa od Miroslava Holuba
Kakánie
30. března 2012 v 23:14 | bretislav
|
Z kapsy prázdné-vysypané
Původně jsem chtěl pro dnešní článek užit název "Sandan", slovo pro mne záhadné, ale když při návratu z úspěšné výpravy do města, kde jsem si na první pokus (a dobrovolně) konečně koupil jarně-letní kalhoty a k doladění ještě čepici kšiltovku (žena bude koukat!) jsem se zastavil u nás na rohu na jedno jarní orosené, našel jsem tam na oblíbené stránce sloupek Jiřího Hanáka s výše použitým šikovným nadpisem. Ten nedá pochybovat, o čem článek pojednává. O kakánii víme každý svoje, brodíme se v ní a někteří ji máme už po krk. Článek navzdory obsahu pobavil, v závěru uvedená představa mě dokonce rozesmála. Už jsem ho vystříhnul.
Ale začnu pohodovým předkrmem, ještě přídavkem k nedávno tady předvedenému pokroku - vejco-krychli od slepic japonských
Co se v pátek nevešlo
26. března 2012 v 21:27 | bretislav
|
Z pravé kapsy
V pátek jsem vyrazil po letech zase do oblíbené pražské ZOO. Povídání o tom začalo tady (klik). Mnohé se nevešlo a nevejde se ani v pokračování. Pro štrádování křížem krážem různými směry a různými okruhy výběr pěšin tam mají k utahání. Třeba na téhle křižovatce řeší pí učitelky dilema, kam se odsud vrtnout.. nabízí se nedaleké vzdělávací centrum nebo restauračka - nahoru po schodech (taky jsem dilema řešil a vyřešil), či snad k pavilonu lachtanů anebo k tučňákům, to by bylo směrem, odkud fešná slečna přichází.
Další články
- Hoši, hoši, vy, co máte kůži hroší..! 24. března 2012 v 6:21
- Vesele, vesele! Velikonoce se blíží 18. března 2012 v 12:23
- Mezi Malešicemi, Žižkovem a Manhattanem 13. března 2012 v 7:00
- Máme to nahnutý! 10. března 2012 v 16:49
- Bude jaro. Tak jaképak bude hůř? 3. března 2012 v 15:31
- Žižkovský masopust 22. února 2012 v 23:24
- Hledání 16. února 2012 v 17:29
- Když venku mrzne, může dojít na krabice 5. února 2012 v 10:03
- Vrchotky v zimě 28. ledna 2012 v 6:52
- Věnováno Lucce a Nadě, milovnicím medu 24. ledna 2012 v 9:02
